Umožňuje také zkoumat předozadní rozložení tlaku nohy. Některé systémy umějí zjišťovat i takzvané COP (center of pressure) neboli průmět těžiště těla do podložky.

Výstupy z této metody se používají k analýze dolní končetiny a plosky nohy: k ověření plochonoží, zjištění zatížení plosky a změn tohoto zatížení v čase, sledování a měření postavení kotníků – jejich valgozity a varozity (při valgozitě padají kotníky dovnitř, při varozitě ven), zjištění rozložení váhy a místa průmětu těžiště.

Na vyšetření tohoto typu můžeme použít nejrůznější metody. Například vytlačení otisku chodidla do paměťové pěny nebo vyšetření podografem (po stoupnutí na desku podografu je získán na papír otisk nohy), pohled na chodilo přes skleněnou desku (tzv. podoskop) nebo vyšetření pomocí tlakové plošiny. Ne všechny tyto metody jsou stejně přesné a pouze tlaková plošina v kombinaci s kamerou dovoluje vyšetření všech výše uvedených parametrů.

Vyšetření na tlakové plošině je z výše jmenovaných vyšetření nejpřesnější. Pomocí tlakové plošiny je měřeno rozložení tlaku pod ploskou. Plantografická deska je tvořena obvykle několika vrstvami: spodní ochrannou vrstvou, vrstvou s hustými tlakovými senzory a horní ochrannou a krycí vrstvou, která musí být pevná a pružná zároveň.

Vyšetření samotné je velmi jednoduché. Klient se postaví na plantografickou plošinu, která nasnímá tlak na podložce a převede jej do PC k vyhodnocení. Systémy, které mají k dispozici kameru, umožňují zachytit postavení kotníků a kolen. Terapeut pak vše vyhodnotí ve speciálním softwaru a klientovi osvětlí zjištěné poznatky. Na základě tohoto vyšetření lze doporučit vhodné cvičení, nebo pomoci s výběrem bot.

Záznam z footcheckeru

V našem zařízení používáme kvalitní přístroj FootChecker od společnosti GHiWell. Tento přístroj umožňuje jak statické a dynamické měření rozložení tlaků na ploskách nohy, tak snímek postavení a následné vyhodnocení postavení kotníků a kolen. Software také umožňuje snadné porovnání dvou měření, lze tedy snadno zjistit změny, kterých bylo dosaženo doporučeným cvičením.

Nově nabízíme vyšetření na přístroji FootChecker a návaznou konzultaci za 350 Kč. Vyšetření s konzultací trvá celkem 30 minut. Využijte naši akční nabídku a objednejte se na vyšetření ještě dnes.

Objednejte se

Příspěvek Plantografie pochází z Fyzioterapiepro

Co je kinesiotaping?

Kinesiotaping je léčebná metoda působící na principu mírného tahu na pokožku klienta a přes tzv. neurofyziologické mechanismy;

K-activ taping u účastníka kurzu windsurfingu

nalepený kinesiotape podráždí pokožku, ta vyšle impulzy do míchy a mozku (centrálního nervového systému) a ten reaguje úpravou pohybového chování. Účinek se vyvolává pružnou samolepicí páskou, obvykle vyrobenou z bavlny. Protože páska je pružná, nijak neomezuje klienta v běžných denních činnostech, ani při sportu. S touto metodou se můžete setkat i pod jinými názvy jako je: medical taping, funkční taping, tejping, kineziotaping apod.

Existuje i zdánlivě podobná metoda, sportovní taping. Ten se od kinesiotapingu liší vlastnostmi používaných tapů (tejpů). Sportovní taping se provádí pomocí pevných, nepružných, samolepících pásek, které místo, na které jsou aplikovány zpevňují a znehybňují. Lze je využít pro dočasné znehybnění poraněného místa (např. v průběhu sportovního utkání).

Jaké jsou účinky kinesiotapingu?

Kinesiotaping pomáhá snižovat bolest, zmírňuje otok (po sportovních zraněních, ale i po operacích), pomáhá vstřebávání modřin (hematomů). Lze jej využít i pro zlepšení vlastností jizev. Aplikací kinesiotapu vyrovnáváme nerovnoměrné svalové napětí a zlepšujeme tak pohybovou funkci (v běžných denních činnostech i ve sportu), dochází také ke zlepšení koordinace svalů.

Kdy kinesiotaping může pomoci?

Možností, kdy kinesiotaping pomáhá je mnoho, např. při:

• bolestech zad, krční páteře a hlavy (včetně tzv. whiplash syndromu)
• bolestech ramen, zápěstí (syndrom karpálního tunelu), loktů, Achillovy šlachy
• bolestech při patní ostruze (calcar calcanei)
• poúrazových stavech (rychlejší hojení)
• menstruačních bolestech
• nestabilitě kolen a kotníků
  

  K-active taping jizvy

• tenisovém a golfovém (oštěpařském) lokti
• otocích (po úrazech, po operacích)
• pupeční kýle (novorozenci)
• obrně lícního nervu (paréza n. facialis)
• vbočeném palci (hallux valgus)
• plochých nohách
• pro zlepšení vlastností jizev

Jaké jsou výhody kinesiotapingu?

Hlavní výhodou je prodloužení a umocnění efektu fyzioterapie, pásku je možné na kůži ponechat obvykle tři dny po aplikaci. Po tuto dobu Vám páska pomáhá s léčením, jde tedy o 24 hodinovou terapii. S páskou se můžete nejen bez obav sprchovat, ale můžete si jít i zaplavat.

Kdy není vhodné kinesiotaping používat?

Pokud jsou v místě aplikace křečové žíly, je porušena kůže (poranění, vyrážky, ekzémy) a pokud se aktuálně léčíte s onkologickým onemocněním. Před aplikací kinesiotapu není vhodné pokožku ošetřovat krémy a mastmi, které snižují účinnost lepidla.

Jaké jsou možnosti a cena aplikace?

U nás používáme moderní aplikaci kinesiotapingu, tzv. K-active taping. Tato metoda se na rozdíl od klasického kinesiotapingu nezaměřuje pouze na bolestivé místo, ale na pacienta celkově. Snaží se odstranit příčiny problému a ty mohou ležet jinde, než v místě bolesti. Může se tedy stát, že přijdete s bolavým ramenem a my Vám zatejpujeme břišní svaly, prostě proto, že příčina nebo jedna z příčin Vaší bolesti leží právě tam.Ceny se v různých zařízeních liší, můžete se setkat s cenou za centimetr tapu, nebo s cenou za konkrétní aplikaci. V našem zařízení je kinesiotaping součástí naší hodinové (i půlhodinové) sazby, za jeho aplikaci tedy nic navíc neplatíte.

Máte obtíže? Chcete zjisti, jak Vám můžeme pomoci? Objednejte se, nabízíme konzultace v délce 10 – 20 minut zdarma:<

Objednejte se

Příspěvek Kinesiotaping pochází z Fyzioterapiepro

Manuální lymfodrenáž je technika ovlivňující lymfatický systém.

Manuální lymfodrenáž, někdy nazývaná také ruční lymfodrenáž nebo lymfatická masáž, je jemná technika, která ovlivňuje lymfatický systém. Ten slouží k odvodu lymfy (mízy – jedná se o mimobuněčnou tekutinu s obsahem bílkovin a tuků) a zároveň se podílí na obranyschopnosti organismu.

Manuální lymfodrenáže mají nejen výrazný zklidňující efekt, ale také snižují bolest a uvolňuje zvýšení napětí v lymfatickém (mízním) systému. Mají využití v léčbě různých onemocnění, v kosmetice a regeneraci. Lymfodrenáže projasňují pleť, při pravidelném provádění zlepšují imunitní systém, pomáhají v boji proti akné, při obezitě nebo lipedému. Také regenerují podkoží, lze je tedy využít i při boji proti celulitidě. Lymfodrenáže mají relaxační účinek, pokud chcete nechat odpočinout vaši mysl i vaše tělo a zároveň udělat něco pro své zdraví, jsou manuální lymfodrenáže tou nejlepší volbou.

V neposlední řadě se využívají také pro léčbu některých onemocnění jako jsou lymfatické otoky (způsobené nedostatečnou funkcí mízního systému), migréna a při artrózách. Také po operacích a úrazech, ve sportu pro rychlejší regeneraci po sportovních výkonech.

 Co můžete dělat, pokud trpíte lymfatickými otoky

Zde naleznete několik rad a doporučení, která Vám mohou pomoci, pokud trpíte lymfatickými otoky. Lymfatické otoky nelze vyléčit, ale pokud budete dodržovat následující rady, můžete zmírnit jejich dopad a omezit jejich rozvoj.

Pokud spíte na boku, nespěte na postižené straně – zhoršujete průtok krve a lymfy (mízy).

Nekoupejte se v teplé vodě, raději se sprchujte.

Oblečení a doplňky, které nosíte by neměly být těsné a zařezávat se do kůže.

Nevystavujte se zbytečně slunci, vždy používejte opalovací krémy.

Nezapomeňte vypít každý den 2-3 litry tekutin, nejlépe čisté vody.

Pokud to jde, sportujte.

Snažte se postiženou oblast nezranit, veškeré rány a oděrky pečlivě ošetřete.

Pokud pijete minerální vody, neměly by tvořit hlavní příjem tekutin. Snažte se vybírat takové vody, které mají nízký obsah sodíku (pod 60 mg/l).

Kdy byste neměli absolvovat lymfodrenáž

Na manuální lymfodrenáže byste nikdy neměli chodit, pokud jste prodělali nádorové onemocnění a Váš lékař – onkolog Vám nedovolil lymfodrenáže absolvovat. Lymfodrenáže také nejsou vhodné při jakémkoli akutním infekčním onemocněním nebo pokud máte hnisavé rány. Po poradě s lékařem je možné absolvovat lymfodrenáže pokud máte vysoký krevní tlak, nemocná játra, ledviny nebo štítnou žlázu. Pokud si nejste jisti, zda je pro Vás manuální lymfodrenáž vhodná, neváhejte se obrátit na svého fyzioterapeuta nebo lékaře.

Pokud budete mít další otázky ohledně manuálních lymfodrenáží, využijte naši poradnu nebo nás kontaktujte.

Kontaktujte nás

Příspěvek Manuální lymfodrenáž pochází z Fyzioterapiepro

Jaký je rozdíl mezi rehabilitací a fyzioterapií?

Fyzioterapie je součástí zdravotní rehabilitace. Ve zdravotní rehabilitaci spolupracuje řada odborníků (lékařů a jiných zdravotníků) na společném cíli: uzdravení pacienta, nebo pokud se pacient uzdravit nemůže, tak na co největším návratu zdraví.

Čím se fyzioterapie zabývá?

Fyzioterapie se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou pohybového aparátu. Je také součástí léčby dechových obtíží, problémů lymfatického systému a civilizačních onemocnění. Uplatní se všude tam, kde trpí svaly, klouby a u neurologických (nervových) onemocnění. Fyzioterapie řeší bolesti kloubů, svalů a páteře, obtíže vzniklé přetížením (jednotvárným pracovním zatížením, sportem, velkým jednorázovým zatížením). Pomáhá při špatném pohybovém vývoji dětí, vadném držení těla, skolióze a plochých nohách. Fyzioterapie také usnadňuje uzdravování po úrazech a operacích. Využívají ji i pacienti s neurologickými onemocněními, která se odrážejí v pohybovém aparátu jako jsou Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza mozkomíšní, cévní mozková příhoda (mrtvice) a všechny druhy obrn.

Jaké techniky se ve fyzioterapii používají?

Pro dosažení požadovaného cíle se používá řada různých metod a technik pro dosažení požadovaného cíle. Nejznámější z nich je Vojtova metoda založená na reflexní odpovědi těla na tlak na určitých místech těla. Dále využívané techniky jsou Bobath koncept, Kabatova metoda, dynamická neuromuskulární stabilizace, metoda Brunkow a další. Kromě těchto komplexních metod se ve fyzioterapii využívá posilování ochablých svalů a protahování zkrácených svalů. Dále se využívá technik měkkých tkání (uvolňování kůže, podkoží, svalové povázky a svalů) a šetrných jemných nenárázových mobilizací. V neposlední řadě se využívá také fyzikální terapie je elektroterapie, magnetoterapie, ultrazvuková terapie a termoterapie.

Je fyzioterapeut totéž jako masér?

Mezi fyzioterapeutem a masérem je několik rozdílů. Fyzioterapeut je vysokoškolsky vzdělaný zdravotník, masér je obvykle absolvent rekvalifikačního kurzu. Masér k výkonu své práce nepotřebuje žádné zvláštní povolení, fyzioterapeut potřebuje registraci k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a svou činnost může provozovat pouze ve zdravotnickém zařízení.

Takže je fyzioterapeut lékař?

Fyzioterapeut není lékař, i když mnoho fyzioterapeutů studuje na lékařských fakultách. Při svém studiu se fyzioterapeuti zabývají převážně pohybovým a nervovým systémem, i když jim nechybí ani vzdělání v jiných medicínských oborech (ortopedie, gynekologie, vnitřní lékařství, pediatrie apod.).

Co tedy vlastně fyzioterapeut dělá?

Fyzioterapeut při prvním setkání s pacientem provede důkladné vyšetření a určí hlavní příčinu potíží, společně s pacientem pak určí hlavní problém a cíl, kterého má být terapií dosaženo. Pro dosažení daného cíle pak volí různé metody tak, aby co nejvíce vyhovovaly pacientovi a byly maximálně účinné s ohledem na dosažení požadovaného výsledku. Při každé další návštěvě fyzioterapeut provede orientační vyšetření zaměřené na hlavní problém a zhodnotí průběh terapie. Fyzioterapeut reaguje na každou změnu pacientových obtíží a průběžně upravuje terapii tak, aby měla co nejlepší výsledek.

Fyzioterapeut pomáhá pacientům s úpravou domácího i pracovního prostředí a může doporučit i některé kompenzační pomůcky. Fyzioterapeut také spolupracuje s dalšími odborníky, ať už s lékaři (neurology, ortopedy, rehabilitačními lékaři, praktickými lékaři a kardiology) nebo s jinými nelékaři (ergoterapeuti, logoterapeuti, psychologové), aby docílil co největší úzdravy svého pacienta. Pacientům, kteří trpí tzv. civilizačními chorobami dokáže fyzioterapeut pomoci s úpravou pohybového režimu, tak aby se pacienti nepřetěžovali a zároveň měla pohybová aktivita kýžený efekt (např. snížení váhy).

Kdy navštívit fyzioterapeuta?

Fyzioterapeuta navštivte pokud máte problémy s pohybovým systémem (svaly a klouby), máte nějaké neurologické onemocnění (cévní mozková příhoda, Parkinsonovu nemoc, roztroušenou sklerózu apod.), ortopedické obtíže, stavy po úrazech a operacích. Pokud sportujete, fyzioterapeut vám může pomoci zlepšit výkonnost.

Pokud budete mít další otázky ohledně fyzioterapie a rehabilitace, využijte naši poradnu nebo nás kontaktujte.

Kontaktujte nás

Příspěvek Jaký je rozdíl mezi fyzioterapií a rehabilitací? pochází z Fyzioterapiepro